Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1     Hodnocení a klasifiace žáka

Zákon č.561/2004 Sb.,školský zákon,!51,52,53,54
Vyhláška č.48/2005 Sb., §14,15,16
                                                         
1.1.Stupně klasifikace

1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný







1.2.Celkový prospěch žáka
je hodnocen:
a) v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
nehodnocen

Žák je hodnocen stupněm
a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný",průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré;
b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";
c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.


1.3.Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval

1.4.Postup do vyššího ročníku
 
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".



2.Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
 
 2.1.Obecné zásady:
 
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník (dále jen 
 "učitel") uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
 
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici.
 
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin  - předměty s převahou teoretického zaměření,  předměty s převahou praktických činností a předměty  s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
 
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou  formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel  však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje  žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou  předmětu.
 

2.2.Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci :
 
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně  vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel  zejména těmito metodami, formami a prostředky:
 
-soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 
-soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,
-různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové), didaktickými testy,
-kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
-analýzou výsledků činnosti žáka,
-konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby  i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden  a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími  psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,
-rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka, 

Žák 5. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu  vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé  pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel oznamuje  žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady  a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při  ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek  hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek  a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději  do 14 dnů.
 
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne  učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně  nenahromadily v určitých obdobích.
 
Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním  učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu  zkoušku uvedeného charakteru.
 
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé  klasifikaci žáka.
 
2.3.Klasifikace žáka
 
Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech  uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.
 
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí  výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé  po vzájemné dohodě.
 
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech  na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce  a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační  období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci  žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se  neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné  období.
 
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel  výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému  vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
 
Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé  a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě.
 
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich  chování se projednají v pedagogické radě.
 
Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí  ředitel školy, zapíši učitelé příslušných předmětů  číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu  a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na  klasifikaci v náhradním termínu apod.
 
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování 
- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy  (třídní schůzky,žákovská
  knížka,internetová žákovská knížka),
- třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní  zástupci žáka požádají, 
- ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo  chování, bezprostředně a
  prokazatelným způsobem.
 
Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní  školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi  a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené  klasifikační období.
 
Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15.  dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování,  hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako  podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci  klasifikačního období.
 
 
2.4.Klasifikace ve vyučovacích  předmětech s převahou teoretického zaměření
 
Převahu teoretického zaměření mají jazykové,  společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.  Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech  vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu  základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:
 
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných  poznatků, faktů, pojmů,
  definic, zákonitostí a vztahů, 

- kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat  požadované intelektuální a
  motorické činnosti 

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při  řešení teoretických a
  praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení společenských a přírodních jevů  a 
  zákonitostí,

- kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost  a tvořivost,
 
- aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah  k nim,
 
- přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost  ústního a písemného projevu,

- kvalitu výsledků činností,
 
- osvojení účinných metod samostatného studia.
   
 
2.4.1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto  kriterií:
 
Stupeň 1 (výborný)
 
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice  a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy  mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální  a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje  osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických  a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů  a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho  projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný  projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je  přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou  kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen  samostatně studovat vhodné texty.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
 
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice  a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně.  Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické  činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších  podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti  při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho  myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný  projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti  a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla  bez podstatných nedostatků. Grafický projev je  estetický, bez větších nepřesností. Je schopen  samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
 
Stupeň 3 (dobrý)
 
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic  a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání  požadovaných intelektuálních a motorických činností  projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby  dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických  a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky  a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů  učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo  tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním  a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,  přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho  činnosti se projevují častější nedostatky, grafický  projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je  schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
 



Stupeň 4 (dostatečný)
 
Žák má v ucelenosti,přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění  požadovaných intelektuálních a motorických činností je  málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických  a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při  využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je  nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné  chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev  má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti  a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti  a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický  projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby  dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném  studiu má velké těžkosti.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
 
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně  a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho  dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické  činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování  osvojených vědomostí a dovedností při řešení  teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi  závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů  a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani  s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení,  vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním  a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti,  přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti  a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné  nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí  učitele. Nedovede samostatně studovat.
 
 
2.5.Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou  praktického zaměření.
 
Převahu praktické činnosti mají na základní škole  pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí  nauky.
 
Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku  učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při  klasifikaci sleduje zejména:
 
- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým  činnostem,
 
- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí  účelných způsobů práce,
 
- využití získaných teoretických vědomostí v praktických  činnostech,
 
- aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu  v praktických činnostech,
 
- kvalitu výsledků činností,
  - organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování  pořádku na pracovišti,
 
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při  práci a péče o životní
  prostředí,
 
- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie,  překonávání překážek v práci,
 
- obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek,  nástrojů, nářadí a měřidel.
 
 
 
2.5.1    Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto  kriterií:
 
Stupeň 1 ( výborný)
 
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci,  k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.  Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané  teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické  činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané  dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby  práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce  jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje  vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle  dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při  práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně  využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje  a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,  nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se  překážky.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
 
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu  kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně  tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické  poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti  vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se  nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají  drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci,  pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy  o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se  o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin,  materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní  zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje  a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci  překonává s občasnou pomocí učitele.
 
Stupeň 3 (dobrý)
 
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu  a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí  učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při  praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští  chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje  občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky.  Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště  v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně  zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě  a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je  schopen hospodárně využívat suroviny, materiály  a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů,  nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky  v práci překonává jen s častou pomocí učitele.


Stupeň 4 (dostatečný)
 
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu  kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické  poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za  soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech,  dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při  volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc  učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.  Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele,  méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování  předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci  a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti  využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze  a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů,  nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků.  Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
 
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani  k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.  Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané  teoretické poznatky při praktické činnosti.  V praktických činnostech, dovednostech a návycích má  podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani  s pomocí učitele.Výsledky jeho práce jsou nedokončené,  neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele.  Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na  pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně  zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.  Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.  V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek,  přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští  závažných nedostatků.

2.6.Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
 
 a) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova.
 b) Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v odst. 1 se klasifikuje teoretická část podle čl. 11 a praktická podle čl. 12.
 c) Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
 d) Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
 da) Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
 db) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
 dc) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
 dd) kvalita projevu,
 de) vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
 df) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
 dg) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.


2.6.1.Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
 
Stupeň 1 (výborný)
 Žák je v činnostech velmi aktivní .Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, orginální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

 Stupeň 2 (chvalitebný)
 Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 Stupeň 3 (dobrý)
 Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 Stupeň 5 (nedostatečný)
 Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.


3. Hodnocení a klasifikace chování žáků
                                                          
Vyhláška č. 48/2005 Sb.,§ 15 
                                                         
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
 
3.1.Obecné zásady
 
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.
 
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel  chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu  školy během klasifikačního období.
 
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.
   
Postihování chování žáka mimo školu. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své  děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však  závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné  opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní  hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve  vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu,  jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola  přímo účastní.
 
 
3.2.Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování :
 
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně  prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný  vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho  upevňování a k utváření pracovních podmínek pro  vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných  přestupků se dopouští ojediněle.
 
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování  a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se  závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně  závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování  kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení  a snaží se své chyby napravit.
 
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům  chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes  důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků,  narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků  v mravném chování.


4.Specifické poruchy učení
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, nabývá účinnosti dnem 17. února 2005.
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.
                                                         



Pokyn MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21, specific. vývoj.poruchy 
                                                         
Zjišťování vědomostí a dovedností žáka Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).
U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.V některých případech nás nesmí zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů - např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod.

4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení
          Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). Mohou být osvobozeny od přijímacích zkoušek na střední školy z mateřského jazyka a dalších jazyků, přičemž se budou vzhledem k dalším uchazečům posuzovat, jako by tuto zkoušku úspěšně složily.
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny.* o specifických poruchách viz na str. 35 (Specifické vývojové poruchy učení). Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce ( o jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný ( jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti).


5.Klasifikace žáka – obtíže, pochybnosti o správnosti a opakování ročníku
                                                         
Zákon č.561/2004 Sb.,školský zákon,§ 52,53
                                                         
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

  (4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 
(5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

  (6) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.


§ 53
(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Je potřebné předcházet takovýmto situacím včasným  informováním třídního učitele, ředitele školy a rodiče. Informace pro rodiče má následující  podobu:
                                                                  

Zhoršení prospěchu
 
 
Základní škola, ……………………………………            Dne................
 

Vážení rodiče,
 
oznamuji Vám, že u Vašeho syna - dcery  .......................... třída....... došlo  v posledním období ................................ k mimořádnému zhoršení prospěchu    v předmětu/ech ................................................................................................................................................
 
Pokud nedojde ke zlepšení, bude na vysvědčení výrazně  snížena známka z tohoto předmětu. Žádám Vás proto  o úzkou spolupráci s vyučujícím/i ...............................................................

podpis rodičů         podpis ředitele školy         podpis vyučujícíh
 

6.Slovní hodnocení
 
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě požití slovního hodnocení popsány tak,aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka.Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji,ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech,které ovlivňují jeho výkon,a naznačení dalšího rozvoje žáka.Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení,jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a žádosti zákonného zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je možné klasifikaci převést do klasifikačních stupňů
1 – 5.

7.Výstupní hodnocení

(1) Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
 
(2) Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:  
 
a) možnostech žáka a jeho nadání,
b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
(3) Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.





                                                                                      Mgr.Miroslav Janoušek
                                                                                              ředitel školy